ROZHOVOR: Ve jménu Merkelové i Marxe i Mohameda (1. část)

Před devíti lety se z moravského Valašska přemístila do Düsseldorfu, aby na tamní univerzitě rozvíjela svůj talent pro jazyky. A jakkoli to nebyl její záměr, rozvinula Monika, dnes učitelka němčiny v integračních kurzech pro migranty, také svou schopnost reflektovat nebezpečné jevy v německé společnosti.

Poznámka: Jméno dotazované bylo na její přání změněno, pověřený člen týmu VYSTOUPIT.eu její pravou identitu před zveřejněním rozhovoru ověřil.

Část 1. – Migranti a Němci

text Pavel Hub, foto Monika

Odjela jsi do Düsseldorfu, ale žiješ v Hamburku. Proč a jak dlouho?

Vezmu to od začátku. Do Německa jsem se přestěhovala v březnu 2011, ovšem už předtím jsem zde strávila řadu měsíců. Šlo o pobyty v rámci mého prvotního studia angličtiny a němčiny na univerzitě v Ostravě. Tehdy v roce 2011 jsem skutečně žila v Düsseldorfu – studovala jsem tam Masterprogram Všeobecná lingvistika, pro který se mi podařilo získat poměrně štědré stipendium. Poté mě zlákala portugalština a latinskoamerická studia v Kolíně nad Rýnem. Nabídka seminářů mi tam ale připadala dost chudá, takže jsem tytéž obory přešla studovat na univerzitu v Hamburku, kam jsem se v roce 2015 i přestěhovala.

Jsi učitelkou němčiny a vím, že mezi tvými studenty jsou i přistěhovalci z Afriky či Blízkého Východu. Jakou s nimi máš zkušenost?

Co se týče těch migrantů, které já sama učím, nemám s nimi větší problémy, což je ale pravděpodobně dáno tím, že se zuby nehty snažím vyhýbat diskuzím o ožehavých tématech. Nicméně moje kolegyně až tak opatrná není, debatám s migranty se nevyhýbá, a tak bývá jejich odpověďmi mnohdy šokována. Nedávno mi vyprávěla, že jeden z muslimských přistěhovalců (ten, který se jí jevil ze všech nejpřátelštější a nejumírněnější) jí na otázku, co by dělal, kdyby si jeho dcera našla nemuslima, odpověděl, že by ji vzal do Turecka, tam ji sebral pas a provdal za muslima. Dále se mi svěřila, že jí dva muslimové protestně odešli z výuky jenom proto, že je znechutila scéna ve filmu, který jim pustila. Dotkl se jich pohled na manželský pár objímající se v posteli. Nebo se zmínila, že jí výrazně zdražili odvoz odpadu – údajně proto, že firmě mající toto na starost, vzrostly mzdové náklady za nová, nepotřebná pracovní místa pro nekvalifikované přistěhovalce. Nakolik rozšířený tento jev je, to nevím. Nicméně pokaždé, když se politici vychloubají, kolik migrantů už našlo zaměstnání, vzpomenu si na tento případ umělého vytváření nadbytečných pracovních míst dotovaných z peněz daňových poplatníků.

Jaká je životní úroveň nových přistěhovalců? Mnohé z nich znáš osobně. Všimla sis, že by trpěli nějakým nedostatkem?

Nemohla jsem si nevšimnout, že si migranti kupují neuvěřitelně drahé věci. Příklad z mých hodin a z hodin mých kolegyní: migrant 1: džíny za 120 eur, migrant 2: boty za 400 eur, migrant 3: boty za 300 eur, migrant 4: mobil za 1 400 eur, migrant 5: mobil za 800 eur… Pro srovnání: běžná cena bot, kterou je ochoten zaplatit řadový Němec, je někde mezi dvaceti a osmdesáti eury. Pokud jde o částky, které migranti dostávají od státu, zůstává nad tím rozum stát. Zrovna před pár dny jsem slyšela kolegyni, jak říká kamarádkám, že jí jeden z migrantů donesl k překladu jakýsi úřední dokument, na kterém stálo, že dotyčný, se ženou a třemi dětmi, má nárok na více než 4 000 eur čistého měsíčně. Taková rozhazovačnost! Když uvážíš, že pracující člověk si v Německu vydělá tak dva až tři a půl tisíce hrubého…

Mají migranti zájem poznávat německou kulturu?

Ani v nejmenším. Za celou dobu, co je učím, jsem u nich žádný zájem nezpozorovala. Když se zeptám, co o víkendu dělali, řeknou mi, že spali, nebo se poflakovali někde po centru s kámošema. Přestože jim dávám spoustu tipů na krásná místa v Hamburku, tipy na sobotní výlet do okolních měst nebo na blízká pobřeží Severního či Baltského moře (obě je zdobí překrásné pláže, vesničky s tradiční architekturou, nádherná letoviska i příroda), většina z nich to prostě ignoruje. Když už se jedou podívat do jiného města, tak jen proto, že tam mají příbuzné. A krásy Hamburku, ty je nezajímají už vůbec. Snažím se jim také pouštět německou hudbu, jenomže je zajímá jenom ta, která je nazpívaná nějakým německým Arabem (například Adel Tawil). Ne, opravdu z nich necítím žádný zájem o německou kulturu. Jsou tu – tak mi to připadá – jen a jen kvůli sociálním výhodám a všem těm věcem, které dostanou zadarmo.

Tak mě napadá, že i ty jsi přistěhovalec…

To jsem, akorát je tu menší rozdíl v přístupu. Už když jsem se učila německy, tak jsem poslouchala německou hudbu, četla německé časopisy, sledovala německé seriály… Když jsem v Německu pobývala na letní brigádě i později, kdy jsem tu už studovala a trvale žila, vždycky jsem vyrážela do okolních měst, na venkov, do národních parků… Zkrátka jsem se snažila navštívit co nejvíce míst. Objevovala jsem německá jídla, zajímala se o politické dění, mluvila s lidmi, sledovala televizi… Jistě, i migranti se dívají na televizi – většinou přes satelit na kanály ze svých domovin.

Takže integrace selhává?

Totálně. Tu a tam se o tom mluví i v médiích, jenomže vždy je to podáváno tak, že na vině je německá společnost. Tedy ne, že by se integrace nedařila, protože sami migranti nemají snahu (a často ani schopnost a motivaci) se integrovat. Přitom je očividné, jak jsou zvláště arabští migranti silně tribalističtí – to znamená jak drží pospolu, jak dál intenzivně praktikují své rituály či udržují svou kulturu a tradice. A to vše je německou veřejností a politiky plně podporováno. Němci totéž dělat nesmějí – jejich snahy o zachování vlastní kultury, identity či rasy jsou automaticky označené za rasistické.

Není to tak dávno, co ses zmínila o nějaké své potyčce s muslimy…

Vlastně ano, díky za připomínku. Šlo o to, že jsme probírali novodobou historii Německa a řeč se stočila na Hitlera. Šokovalo mě, když mi tři muslimové ve třech různých kurzech tvrdili, že Hitler byl skvělý vůdce a že lidé v jejich zemi k němu vzhlíží! Když jsem poukázala na šest milionů zabitých Židů, dostalo se mi od jednoho z nich odpovědi, že to už tak nějak k válce patří. No, jelikož vím, že muslimové jsou ti největší antisemité, ani mě ta nestoudnost příliš nepřekvapila. Ostatně pecky do hlavy jsem dostávala už jako posluchačka latinskoamerických studií, například v semináři zaměřeném na procvičování mluvené španělštiny. Profesorka přišla jednoho dne s tématem terorismu a rozdala podotázky. Kluk vedle mě měl jmenovat tři teroristické organizace. Nevzpomněl ani jednu muslimskou. Místo toho jmenoval jakési evropské teroristické organizace, o kterých jsem nikdy neslyšela. Podotýkám, že se takto vyjádřil v době, kdy Evropa zažívala jeden islámský teroristický útok za druhým – téměř co týden nějaký muslim někoho zavraždil či na někoho zaútočil. Všichni studenti ve třídě (cca 25 osob, třída byla plná) jenom souhlasně přikyvovali. Ke konci výuky se všichni jednomyslně shodli, že náboženství nemá s terorismem nic společného. Já zatím hledala skrytou kameru, doufajíc, že to celé je jen nepovedený televizní žert.

Kdybychom chtěli být politicky korektní, řekli bychom, že migranti jsou prostě jiní než my a že to musíme respektovat.

To, že jsou jiní a že i jejich mravy jsou jiné, totiž nekorektní a jinou kulturu nerespektující, předvedli muslimští přistěhovalci krátce poté, co jsem začala učit na jedné nejmenované škole. Bylo to (tuším) v roce 2016. Tehdy došlo k jakémusi sexuálnímu útoku na naši sekretářku, jehož podrobnosti drželo vedení školy pod pokličkou. Vzpomínám si ale, že vedoucí tenkrát obcházela všechny integrační kurzy a vysvětlovala migrantům, jak se mají chovat k ženám, respektive co v Německu je a není dovoleno.

Viděl jsem video natočené v Německu, ve kterém se dívka pomáhající migrantům svěřovala se svým traumatem ze znásilnění a prožívala výčitky svědomí po nahlášení tohoto kriminálního činu na policii. Také jsem četl dopis, ve kterém otec žádal co nejmírnější trest pro vraha své dcery, také migranta. Co si o tom myslíš?

Ano, pamatuju se na případ, kdy na jihu Německa byla migrantem znásilněna a poté uškrcena dcera jakéhosi německého politika. Před pohřbem její rodiče vyzývali lidi, aby místo květin raději darovali peníze na pomoc migrantům. Popravdě nevím, co k tomu říct. Nejspíš se už skutečně jedná o jakousi kolektivní psychózu. Možná je moje domněnka příliš odvážná, ale řekla bych, že Němci se od dob nacismu až tolik nezměnili. Obávám se, že v nich dřímá tentýž fanatismus, jenom ho tentokrát neobracejí proti jiné rase, ale proti sobě samým, proti své vlastní bílé rase. Stoupenci protiimigrační AfD (Alternative für Deutschland) a pravicově smýšlející němečtí občané (tj. lidé, kteří pouze chtějí, aby Německo zůstalo německým) jsou dnes multikulti levicí pronásledováni téměř stejně jako Židé počátkem 30. let. Tehdy nacisté vybízeli občany, aby nenakupovali u Židů. Dnes máme případy, kdy levičáci vybízejí lidi, aby nenakupovali v obchodě, jehož majitel podporuje AfD; nebo volají po odvolání politika, který se vyfotil s politikem z AfD; nebo se postarají o to, aby člověk podporující AfD přišel o zaměstnání. Členové AfD jsou tu doslova štvanou zvěří. Svědčí o tom i poměrně nový videoklip jednoho v Německu žijícího arabského rappera, ve kterém zcela explicitně předvádí vraždu čelních představitelů AfD – samozřejmě bez jakéhokoli postihu.

Děsivé. Ta představa, že nějakou příští Noc dlouhých nožů zažehne videoklip… Víš ještě o jiných případech psychického teroru v hudební branži, nebo naopak o umlčování varovných hlasů?

Zrovna nedávno došlo v Německu k dalšímu skandálu, když popový zpěvák Xavier Naidoo (sám migrant s jihoafrickými, německými a indickými kořeny) zveřejnil na Twitteru úryvek své nové písně, ve které (mimo jiné) zpívá o tom, jak host zabíjí svého hostitele a jak Německu už nikdo nemůže pomoci. Neboli jak je německá společnost odsouzena k destrukci prostřednictvím masové migrace. V té době byl Xavier jedním z porotců v německé reality show Deutschland sucht den Superstar. Z té poroty byl okamžitě vyhozen, označen za pravicového extrémistu a – jak jinak – za rasistu. Není to ale jediný Němec cizokrajného původu, kterému se za varovná slova dostalo nálepky rasista. Stejně dopadl třeba i Henryk M. Broder, potomek polských Židů vězněných v koncentráku. Ten byl prozměnu označen za nácka, protože nesouhlasil s politikou Angely Merkel a zeleno-rudých, a protože si dovolil přijmout pozvání k přednášce od AfD. Takové je současné Německo.

Xavier Naidoo
V době řádění Islámského státu se na YouTube vyrojila videa s výpověďmi bývalých muslimů, kteří předpovídali brzkou zkázu národům, které se otevřou rozpínavému islámu. Jenže Evropa jako by byla hluchá…

Bohužel je to tak. Já sama sleduju několik youtuberů, kteří jsou experty na islám, nebo to jsou bývalí muslimové schopní detailně vysvětlit obsah koránu i mentalitu muslimů. Nejlepší z nich je – podle mého soudu – Apostate Prophet. Dva youtubeři-migranti jsou – světe div se – dokonce členy AfD a kritizují islamizaci Německa a celou tu levicovou multikulti tyranii. Tím prvním je Hyperion, Němec původem z Eritreje; druhým je Feroz Khan, exmuslim, původem myslím z Afghánistánu. Oba jsou nesmírně inteligentní, se širokým politickým rozhledem. Oba produkují velice kvalitní videa, jsou pravicově orientovaní a plně na straně patriotistických Němců. Oba ale shodně poukazují na to, že i když jsou zářnými příklady úspěšné integrace, jsou v tomto ohledu naprostou výjimkou. Konkrétně Hyperion udělal fantastické video, ve kterém detailně vysvětlil, proč integrace Arabů a Afričanů nefunguje a ani fungovat nemůže. Opravdu tyhle dva nemůžu než vychválit do nebe. Kdyby většina migrantů byla jako oni, neměli bychom problém.

A co protestní tvorba rodilých Němců? Zaujal tě někdo?

To víš, že ano! Několik německých youtuberů, nemohu to říct jinak, mě skutečně vzalo za srdce. Jedním z nich je asi 24letý Berlíňan provozující na YouTube kanál Junge Meinung (Mladý názor). Ve svých videích mluví často o tom, jak hrozně rychle se Německo mění, jak nejen v Berlíně, ale už i v malých příhraničních městech je čím dál těžší zahlédnout na ulici rodilého Němce či bílého Evropana. Nebo mluví o svých školních letech, kdy jeho spolužáci byli z téměř 60 procent Arabové. O tom samém mluví i youtuber NeverforgetNiki, cca 20letý kluk, který právě vydal knížku Mein Weckruf fuer Deutschland (Mé varování pro Německo) o tom, co všechno ve škole zakusil od svých arabských spolužáků. Mám v plánu si jeho knížku koupit a napadlo mě, že bych ji mohla zkusit přeložit do češtiny. Je běžné, že v komentářích pod videi tohoto typu se stovky lidí svěřují se stejnými zkušenostmi – že chodili nebo chodí do třídy, kde jsou jako Němci menšinou, kde je muslimští spolužáci šikanují a kde německým holkám nadávají do bílých děvek a německých kurev. Ale zpět k youtuberovi Junge Meinung. Vždy, když mluví o Německu, o svých kořenech, či o tom, jak se ve vlastní zemi necítí být doma, je z jeho vyprávění cítit, jak moc tím vším trpí. Často vzpomíná další Němce, se kterými se setkal – lidi, kteří pociťují podobné zoufalství, beznaděj a smutek, když v přímém přenosu sledují, jak jim jejich národ a kultura mizí před očima.

Máš Německo ráda, tudíž asi zažíváš podobně bolestné pocity…

Láme mi to srdce. Německo ztrácí tvář tak rychle, že ho už téměř nepoznávám. Když se procházím překrásným centrem Hamburku a kolem sebe vidím skoro samé Araby a Afričany, nebo muslimky se třemi, čtyřmi dětmi, zatímco typicky blonďaté modrooké dítě spatřím nanejvýš párkrát za týden… Ačkoli to není moje vlast, zažívám podobné pocity zoufalství jako rodilí Němci – myslím ti Němci, kteří si nenechali vymýt mozek levicovou ideologií. Tohle je něco, co si třeba Češi, žijící mezi svými a cítící se v České republice pořád ještě doma, vůbec neumí představit. Tenhle druh duševní bolesti, tu sklíčenost, tu beznaděj.

Proto jsi stála o to, abychom spolu udělali tento rozhovor?

Ano. Jsem totiž přesvědčená, že v současnosti není nic důležitějšího než zabránit rozpínání islámu skrze imigraci do evropských zemí. Všechny ostatní průsery se dají později jakžtakž vyžehlit, ale tohle je něco zcela jiného. Jakmile je totiž významnému počtu muslimů dovoleno usadit se v cizí hostitelské zemi, je osud dané země v podstatě zpečetěn. Příčinou toho je především vysoká porodnost muslimů a celková agresivita, s jakou brání a prosazují svoji kulturu a zvyky (rozpínání šaría zón, vytváření islámských politických stran, tvrdošíjnost při vyžadování ústupků…). Přijde mi, že Češi – pokud nestrávili delší dobu v Německu, Británii, Francii, Švédsku, či jinde na Západě – podceňují toto nebezpečí a neuvědomují si rychlost, s jakou se muslimové v Evropě množí a rozpínají. A hlavně – nepřipouštějí si, že tento proces je de facto nezvratný. Jistě, evropské země by mohly podniknout druhou reconquistu a velkou část muslimů ze svého území nekompromisně vypudit, ale všichni dobře víme, že na to jsme my Evropané už příliš vyměklí a svázáni naším do extrému vyhnaným humanismem. A muslimové to vědí taky. Vědí moc dobře, že jim stačí zařvat cosi nesrozumitelného o diskriminaci či islamofóbii a další privilegia či ústupky ze strany Evropanů se jen pohrnou. Proto tvrdím, že zajistit, aby Česko zůstalo české (tzn. aby drtivou většinu obyvatelstva tvořili Češi), je v tomto okamžiku důležitější než cokoli jiného.

Pokračujte na 2. část rozhovoru s podtitulem AfD a LEVICE

Komentáře

Komentovat můžete také pomocí Telegramu. Nemáte Telegram? Pokračujte na tento náš článek.

15 + 13 =

email: info@vystoupit.eu
facebook: fb.com/VYSTOUPIT
Chcete nám pomoct?
Podívejte se, jak se zapojit.

Pin It on Pinterest

Share This