Kdo zažil socialismus, bude mít nejspíš problém uvěřit, že tohle není jen nějaký žertík. Není. Bohužel je to pravda, EU nám v plné parádě vrací zpět ty nejhorší nesmysly socialismu. Tentokrát je to konec svobody umělecké tvorby a příchod její pravidelné kontroly a plánování.

Dne 2. 10. 2018 Evropský parlament schválil novelu směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Celý PDF soubor má 98 stránek. Někdo možná doufal, že se v něm schová článek 13 (je až na straně 75) a změny, které bude nově obsahovat.

Směrnice 2010/13/ES se mění takto:

Článek 13 se nahrazuje tímto:

1. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé mediálních služeb poskytující audiovizuální mediální služby na vyžádání spadající do jejich pravomoci zajistili ve svých katalozích alespoň 30% podíl evropských děl a zabezpečili jejich zdůraznění.

Pouštíte si videa na YouTube? Web vám bude nyní muset nabízet nejméně třetinu videí z evropské tvorby. Co to je? To není tak jisté. Je to dílo v EU žijícího autora? Nebo stačí žijícího v Evropě? Protože EU a Evropa je něco úplně jiného, jak jsme si již vysvětlili dříve. Může být do takové tvorby zahrnuto dílo japonského turisty, když ho natočí třeba v Praze? Nebo se budou započítávat i díla umělců z EU, když je vytvoří třeba v USA?

Každopádně o tom podle odstavce 4 budou muset jednotlivé státy podávat hlášení…

4. Do … [ ▌tři roky po dni vstupu této pozměňující směrnice v platnost ] a poté každé dva roky podávají členské státy Komisi zprávu o provádění odstavců 1 a 2.

(Odstavec 2 se týká poplatků.)

V odstavci 5 se pak dozvídáme, že Komise bude dohlížet, zda se naplňuje cíl kulturní rozmanitosti. Čtenářům starších ročníků teď již jistě naskakují v plných barvách vzpomínky na socík.

5. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a na základě nezávislé studie podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování odstavců 1 a 2, přičemž zohlední vývoj na trhu a technický rozvoj a cíl kulturní rozmanitosti.

Odstavec 6 vlastně říká, že svoboda zůstane zachována jen pro malá média s malým rozpočtem i dosahem. Tedy vlastně pro alternativní média. Vida, alespoň něco.

6. Povinnost uložená podle odstavce 1 a požadavek pro poskytovatele mediálních služeb, kteří se zaměřují na publikum v jiných členských státech, stanovený v odstavci 2 se nepoužijí na poskytovatele mediálních služeb s nízkým obratem nebo ▌s nízkou sledovaností. Členské státy mohou od těchto povinností nebo požadavků rovněž upustit, pokud by vzhledem k povaze nebo tematickému zaměření ▌audiovizuálních mediálních služeb byly neproveditelné nebo neodůvodněné.

Ovšem ta sledovanost alternativních médií musí být dostatečně nízká. Komise si na to dohlédne.

7. Komise vydá po konzultaci s kontaktním výborem pokyny týkající se výpočtu podílu evropských děl uvedeného v odstavci 1 a definice nízké sledovanosti a nízkého obratu podle odstavce 6.

Pokud stále ještě nevěříte, že toto skutečně přijal Evropský parlament, tak si v klidu projděte a pročtěte přiložené odkazy a zdroje. Potom nezapomeňte tento článek sdílet, aby i další lidé měli lepší šanci pochopit, jak to EU myslí s tím heslem Jednotná v rozmanitosti.