Mýty o EU

Euro

Kolem měny euro a jejího zavedení v České republice panuje mnoho mýtů a nepravd. Pojďme se společně podívat na fakta. Jak to ve skutečnosti s eurem je?

Aktualizováno: 3. 3. 2020
Článek postupně doplňujeme a aktualizujeme. Neváhejte nám k tomuto tématu poslat své podněty.

Samozřejmě tou nejdůležitější otázkou je, zda má být v České republice zavedeno euro. Pokud ano, tak kdy. Pokud ne, tak proč ne. Než se dostaneme k této otázce, je opravdu důležité, přečíst si pár základních informací. Je toho hodně, co se o euru běžně neříká. Přitom pro kvalifikované rozhodnutí jsou to zásadní informace. Čtěte tedy pozorně.

Co je euro?

Euro je měna. Jejím symbolem je . Euro je oficiálním platidlem v devatenácti zemích EU a v dalších několika státech a územích mimo EU. Euro začalo v devizové (virtuální) podobě platit 1. ledna 1999, přičemž ve valutové podobě bylo zavedeno do oběhu 1. ledna 2002 a tak nahradilo dříve platné měny používané ve státech eurozóny. Více obecných informací si můžete přečíst například na Wikipedii.

Eurozóna

Eurozóna je území EU, na kterém se užívá společná evropská měna euro. Tvoří ji 19 států. Jsou to Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Mimo eurozónu je používáno euro jako hlavní platidlo v několika dalších státech a územích. Jsou to Monako, San Marino, Vatikán, Andorra, francouzská zámořská společenství Saint-Pierre a Miquelon a Saint-Barthélemy, Černá Hora, Kosovo, Francouzská jižní a antarktická území a Clippertonův ostrov.

Některá místa, kde je euro hlavní měnou, jsou z našeho pohledu hodně bizarní. Nadále se samozřejmě budeme zabývat pouze státy eurozóny.

ESM

Nenápadná tři písmenka ESM znamenají Evropský stabilizační mechanismus. Pozor, ESM není přímo součástí EU, má ale na EU a eurozónu přímou návaznost. Jedná se o samostatnou mezinárodní organizaci řízenou samostatnou mezinárodní smlouvou. Pokud Česká republika přijme euro, stane se následně také členem ESM.

ESM může poskytovat půjčky členským státům až do výše 500 miliard eur (to je cca rozpočet České republiky na 10 let). ESM si také na trzích může půjčovat peníze. Může se tedy sám zadlužovat.

Funguje to tak, že ESM má v hotovosti jen velmi malou část finančních prostředků, tzv. základ. Zbytek financí je tvořen příslibem států eurozóny. Kdyby tedy ESM potřeboval použít větší objem financí, obrátil by se na členské státy eurozóny a vyžádal by si splnění jejich příslibu. Státy eurozóny by pak obratem takové žádosti musely vyhovět a zaslat slíbené finanční prostředky.

V tuto chvíli nelze přesně určit, jak velký by byl základ a příslib České republiky, protože zatím nejsme členy eurozóny. Lze ale odhadnout, že by to byl přibližně dvojnásobek toho, kolik má určeno Slovensko.

Pokud budeme počítat jen základ, který je výrazně menší než příslib, tak v případě České republiky budeme po přijetí eura ihned dlužit cca 33 miliard Kč. Tuto částku budeme muset uhradit ihned po přistoupení k ESM. Jen pro zajímavost: je to cca 3 100 Kč na každého obyvatele ČR včetně kojenců a nemluvňat.

Celkový příslib České republiky by byl cca 287,5 miliard Kč. Pokud jen pro zajímavost uděláme opět přepočet na obyvatele, tak by každý občan ČR včetně kojenců a nemluvňat dlužil cca 27 tisíc Kč. To je už poměrně velká částka…

Kritéria pro přijetí

Aby nějaký stát mohl zrušit svou měnu a zavést místo ní euro, musí nejprve splňovat tak zvaná Maastrichtská kritéria. Je to těchto pět bodů:

  • Stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, která nepřekračuje o více než 1,5 % míru inflace tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.
  • Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba státu nesmí přesahovat o více než 2 % úrokovou sazbu tří států Unie, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability.
  • Poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit 3 %.
  • Poměr hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit 60 %, s výjimkou případů, kdy se poměr dostatečně rychle snižuje a blíží se uspokojivým tempem referenční 60% hodnotě.
  • Minimálně v průběhu dvou posledních let stát dodržuje normální kurzová rozpětí podle ERM II. Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném pásmu ±15 % od stanoveného středního kurzu k euru.

Zjednodušeně se dá říct, že stát musí dobře hospodařit a mít stabilní ekonomiku, aby mohl zavést na svém území euro. Realita je ale taková, že tato Maastrichtská kritéria nesplňuje běžně mnoho zemí eurozóny. Například při vstupu do eurozóny podmínku maximální výše veřejného dluhu nesplňovaly Belgie, Irsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Nizozemí, Rakousko a těsně dokonce i Německo. K tomu podmínku zadlužení nesplňovaly Řecko a Portugalsko.

Praxe tedy jasně ukazuje, že celá slavná ekonomická stabilita eurozóny je jen nafouknutá bublina. EU není schopna zajistit dodržování svých vlastních pravidel.

Kdo spravuje euro

Toto je velmi důležitý bod! Měnovou politiku eurozóny provádí Evropská centrální banka (ECB). Ve chvíli, kdy bude v České republice zavedeno euro, ztratíme kontrolu nad měnou, kterou se bude platit na našem území.

Citujeme z Wikipedie:

…při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností nesmí ECB, žádná centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů Společenství, od žádné vlády členského státu nebo od jakéhokoli jiného orgánu. Orgány a instituce Společenství a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB či národních centrálních bank při plnění jejich úkolů.
Wikipedie

(Možno ověřit ve Smlouvě o fungování EU, článek 130)

Vlastní měna a především kontrola nad vlastní měnou, to jsou významné znaky suverénního státu. Je důležité si uvědomit, že zrušením naší koruny a zavedením eura o tuto část národní suverenity přijdeme.

A ještě taková drobnost. Článek 132 SFEU, odstavec 3 říká, že Evropská centrální banka může vydávat různá nařízení a následně dávat pokuty našim podnikům, když tato nařízení nebudou plnit:

V mezích a za podmínek přijatých Radou postupem podle čl. 129 odst. 4 je Evropská centrální banka zmocněna ukládat podnikům pokuty či penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí.

Devizové rezervy

O devizových rezervách se v souvislosti s přijetím eura příliš nemluví. Co to jsou devizové rezervy?

Citujeme z Wikipedie:

Devizové rezervy jsou v přesném slova smyslu pouze depozita zahraniční měny držené centrálními bankami a finančními institucemi. Termín se však běžně používá i jako označení zlata a rezervních pozic MMF. Většinou se jedná o dolary, ale v menší míře se vyskytuje i euro, libra či japonský jen.
Wikipedie

 

Možná budete překvapeni, ale ČNB na svém webu k 31. 1. 2020 uvádí, že má devizové rezervy ve výši 169 702 230 000 dolarů. Tedy při kurzu 23 Kč za 1 USD má ČNB devizové rezervy ve výši 3 903 151 290 000 Kč. Tyto 3,9 bilionu Kč představují téměř rozpočet České republiky na tři roky. To není málo.

Co se po přijetí eura s těmito penězi stane? Podle článku 3.1 statutu ESCB bude tyto devizové rezervy spravovat systém ESCB. To zní relativně dobře, protože systém ESCB je systémem ECB a národních centrálních bank. Jenže tento předpis má i článek 30, který (ve zkratce) říká, že národní banka složí ECB rezervy do určitého objemu, ale ECB ji může vyzvat, aby složila i víc. Odmítnout není množné. Celé je to tedy jen jakési zdání společného rozhodování, ale skutečnou moc má ECB.

Zůstane nám koruna?

Nezůstane. Nebude možné, aby Česká republika provozovala souběžně dvě měny. Pokud přejdeme na euro, budou banky ještě nějaký čas měnit koruny za eura v pevně daném kurzu a budou stahovat koruny z oběhu. A tím naše vlastní měna skončí. Zda bude koruna fyzicky skartována/spálena, nebo budou bankovky a mince někde uschovány, to nevíme.

Musíme přijmout euro?

Musíme. K přijetí eura se Česká republika zavázala, když přistoupila do EU. Naši politici sice tehdy měli možnost vyjednat například trvalou výjimku z povinnosti zavést euro, ale neudělali to. Naše povinnost přijmout euro vyplývá ze Smlouvy o Evropské unii (zkráceně SEU). Konkrétně nás bude zajímat článek 3, bod 4, který je velmi krátký a říká:

Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro.

Tato jednoduchá krátká věta nám ukládá povinnost euro přijmout. Musíme také zmínit Smlouvu o fungování Evropské unie (zkráceně SFEU). Tato smlouva říká, jak se má v praxi realizovat SEU. Nás teď zajímá kapitola 2 s názvem Měnová politika. V této kapitole je článek 131, který hezky kulantně říká, že se musíme přizpůsobit tomu, jak je nastavena EU:

Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu jeho národní centrální banky, byly slučitelné se Smlouvami a se statutem ESCB a ECB.

V tuto chvíli je pro nás velmi důležitý článek 139 SFEU, který říká hned v odstavci 1:

Členské státy, o kterých Rada nerozhodla, že splňují nezbytné podmínky pro přijetí eura, jsou dále označovány jako „členské státy, na které se vztahuje výjimka“.

Co to znamená? Že Rada (myšleno Rada EU) zatím nerozhodla o tom, že by Česká republika splňovala podmínky pro přijetí eura, takže euro v tuto chvíli přijmout nemusíme a vztahuje se tím pádem na nás dočasná výjimka.

A teď POZOR! Právní předpisy EU jsou velmi nepřehledné. Kdo ale čte pozorně, zaznamenal právě jednu z nejvíce zásadních informací. Rada EU funguje tak, že rozhoduje kvalifikovanou většinou. Není tedy nutná jednohlasná shoda. A dále, když bude Rada EU hlasovat o připravenosti té či oné země přijmout euro, budou o tom hlasovat pouze země eurozóny. To znamená, že pokud dostatečné množství (kvalifikovaná většina) států platících eurem odhlasuje na jednání Rady EU, že Česká republika je připravena přijmout euro, tak Česká republika bude muset přijmout euro a nebude mít možnost se takového hlasování ani zúčastnit. Tedy o osudu naší měny koruny bude rozhodnuto za našimi hranicemi hlasováním jiných států.

Odpověď na otázku z nadpisu této části tedy je: Ano, Česká republika bude muset přijmout euro, termín jeho přijetí může být určen i v důsledku hlasování cizích států a tohoto hlasování se naše země ani nebude smět účastnit.

Existuje možnost zabránit přijetí eura?

Je několik možností, jak se snažit zabránit přijetí eura. Podrobně se jim věnuje například tento článek na blogu iDNES. Ve zkratce se dá říct, že jsou tři teoretické možnosti.

  1. Česká republika se bude snažit dlouhodobě neplnit kritéria pro přijetí eura (Maastrichtská kritéria).
  2. Česká republika bude zavedení eura ignorovat a nadále bude vybírat daně a provádět platby v korunách.
  3. Česká republika může blokovat určení přepočítacího kurzu podle článku 140 SFEU, odstavec 3.

Jsou to opravdu jen teoretické možnosti, v praxi se nic z toho nestane. Proč?

  1. Dlouhodobě neplnit Maastrichtská kritéria v podstatě znamená, že stát hospodaří natolik špatně, že směřuje ke krachu. Tak vysokou cenu za nepřijetí eura jistě nebudeme chtít zaplatit. Navíc by to bylo zbytečné, protože Rada EU může rozhodnout o splnění podmínek a nařídit tak přijetí eura, i když daná země podmínky fakticky nesplňuje.
  2. Dlouhodobě neplnit povinnosti plynoucí z našeho členství v EU nezvládneme. EU má silné páky pro vyvinutí nátlaku na neposlušné členské státy. Nakonec by Česká republika byla donucena uposlechnout a na euro přejít.
  3. Blokovat určení přepočítacího kurzu můžeme. Záleží to na našem premiérovi, který nás reprezentuje v Radě. Pokud to bude premiér, který euro chce, nic blokovat nebude. Pokud budeme mít premiéra, který euro nechce, může v Radě hlasovat proti. Dá se však poměrně dobře předpokládat, že na takto hlasujícího premiéra bude vyvinut enormní tlak, aby ustoupil. Praxe ukazuje, že nakonec ustoupí.

Opravdu tedy není žádná funkční možnost, jak se vyhnout zavedení eura a ztrátě naší vlastní národní měny? Je. Ale ne v rámci EU. Jedinou možností, jak euro s jistotou nepřijmout, je vystoupení České republiky z EU.

Výsledná bilance

Až Česká republika přijme euro, stane se následující:

  • Přijdeme o naši vlastní národní měnu českou korunu.
  • Ztrátou vlastní měny přijdeme o přirozený a efektivní nástroj, kterým je možné udržovat platební bilanci se zahraničím v rovnováze. Právě ztráta vlastní měny byla hlavní příčinou ekonomických problémů Řecka, Španělska či Portugalska.
  • Budeme platit eurem – tedy měnou, nad kterou nebudeme mít téměř žádnou kontrolu.
  • O našich poměrně velkých devizových rezervách bude moct rozhodovat Evropská centrální banka.
  • ECB bude moct vydávat příkazy našim firmám a následně je pokutovat za případné neplnění těchto příkazů.
  • Staneme se součástí ESM a každý náš občan bude dlužit tisícové částky. Například za pomoc, která byla poskytnuta Řecku a dalším nezodpovědně hospodařícím státům.
  • Staneme se součástí eurozóny, která má podle mnoha různých ekonomických ukazatelů nejhorší růst ze všech vyspělých ekonomik světa.
  • Naše národní měna koruna nejspíše skončí ve spalovně a mince ve slévárnách kovů.

My z VYSTOUPIT.eu takovou situaci nechceme. Chceme zachování naší koruny. Odmítáme přijetí eura. Jsme si ale vědomi toho, že se euru můžeme vyhnout jedině vystoupením České republiky z EU. Vzýváme proto všechny občany České republiky, volte takové politické subjekty, které jasně a bez vytáček požadují czexit.

Pokud se vám náš článek líbil, sdílejte ho. Většina občanů České republiky nemá vůbec tušení, v jaké fázi přijetí eura se nacházíme. Často ani mnozí politici nevědí, že přijetí eura už nemůžeme odmítnout.

Pokud jste našli nějaké chyby, nebo vidíte místa, kde by bylo potřeba článek doplnit, budeme rádi, když nám to dáte vědět.

Komentáře

Komentovat můžete také pomocí Telegramu. Nemáte Telegram? Pokračujte na tento náš článek.

odkazy a zdroje:

Odkazy na zroje jsme vložili přímo do textu.

Mýty o EU

Našli jste chybu? Máte nápad na doplnění? Využijte našeho kontaktního formuláře v zápatí této stránky a napište nám.

12 + 5 =

email: info@vystoupit.eu
facebook: fb.com/VYSTOUPIT
Chcete nám pomoct?
Podívejte se, jak se zapojit.

Pin It on Pinterest

Share This