Otrávené dárky

Začátek února 2018 přinesl doslova paniku kolem tématu czexit. Všechna významná a mnohá nevýznamná média měla potřebu publikovat něco proti myšlence vystoupení České republiky z EU. Někde to byl osobní komentář redaktora, jinde rádoby odborný článek.

Zaujala nás info-grafika, která vyšla v Hospodářských novinách. Fanoušci EU ji ihned začali sdílet do různých FB skupin. Mimo jiné přinesla termín otrávené dárky.

Byl to jasný útok proti czexitu. A odpověď přišla brzy. Po internetu se začaly šířit amatérské grafiky, které se snažily jednotlivá tvrzení uvést na pravou míru. Nás zaujala tato.

Nemusíte se snažit rozluštit text, níže přinášíme přepis.

Placení u lékaře

hn: Každý Čech má nyní nárok na ošetření zdarma v kterékoli zemi EU. To by nebylo zaručeno.

odpověď: Pro obvyklou dovolenou zanedbatelná položka. I nyní se valná většina lidí připojišťuje.

Dražší volání a data

hn: Na území EU voláme a máme datové služby za stejnou cenu jako doma. Odchod z EU by znamenal riziko, že za SMS z Chorvatska zaplatíme třeba 15 Kč a poslání pár fotek přes Viber bude za cenu jedné večeře, pokud někde nenajdete wi-fi.

odpověď: Pro obvyklou týdenní dovolenou zanedbatelná položka, která se v ceně dovolené ztratí a každodenní život doma v ČR nijak neovlivňuje.

Češi jako Evropané druhé kategorie

hn: Stejně tak bychom přišli o možnost žít bez jakýchkoliv omezení v kterékoliv zemi EU, kupovat tam nemovitosti a tak dále. Vystoupení z EU by mohlo mít dopad na postavení občanů ČR již v EU pracujících a žijících.

odpověď: Země, jejíž HDP roste 2x rychleji než EU, nikdy nemůže být zemí II. kategorie a nákup nemovitostí v jiných zemích rozhodně není podmíněn členstvím v EU.

Dražší studium v zahraničí

hn: Čeští studenti by v zemích EU byli v pozici studentů ze současných třetích zemí (třeba afrických či asijských) a platili by mnohem vyšší školné. Mnohým by se tak de facto zavřela možnost studovat na špičkových univerzitách. Nemohli by ani využívat programy jako Erasmus.

odpověď: Výši školného na prestižních školách v EU EU neurčuje, tu stanoví provozovatel školy. Čechů studuje v EU cca 10.500, zatímco na českých školách 1,63 milionu, tedy 0,64 %. Opět tedy zanedbatelné množství.

Ztráta konkurenceschopnosti v EU

hn: Pokud by Česko přestalo být součástí vnitřního trhu, došlo by ke zvýšení ceny českých výrobků kvůli clům a vyšším nákladům na administrativu. To znamená zhoršení konkurenceschopnosti českých dodavatelů, ztrátu zakázek, nižší zisky, vyšší nezaměstnanost.

odpověď: Poptávku po zboží neurčuje náročnost související administrativy ani výše cla.

Konec pomoci pro Čechy v problémech

hn: Mohla by skončit možnost obrátit se o pomoc na velvyslanectví nebo konzulát kterékoliv země EU, pokud v dané zemi není velvyslanectví ČR.

odpověď: Pro běžného občana zcela nepodstatné. Od vstupu do EU se mi nepodařilo dohledat ani jeden takovýto případ.

Zaostávání ve vědě

hn: Česko se zapojuje do vědecko-výzkumných programů EU. Jde o podstatnou podmínku pro inovace v zemi. ČR by mohla zaostávat a přicházet o své nejlepší vědce a inovátory.

odpověď: Intelektuální vědecký potenciál migruje podle potřeby vyvolané okolnostmi kdekoliv ve světě. Neomezuje se na státní uskupení. Čeští archeologové dlouhodobě působí v Egyptě, Masarykova univerzita má stanici na Antarktidě atd. a není to díky členství v EU.

Odchod investorů

hn: Investoři chtějí vyrábět na vnitřním trhu EU a nečelit tarifním i netarifním překážkám. Řada investorů by ČR skoro jistě opustila. Ze stejných důvodů by mohly výrobu do EU přesunout i některé české podniky.

odpověď: Investoři vyhledávají teritoriální investice zejména z důvodu existence tržní výhody, ta vystoupením z EU nezaniká, naopak.

Slabší ochrana zákazníků

hn: Vývoj ochrany spotřebitele by byl nejistý. Zejména při nákupech přes hranice a po internetu, kterých bude dál přibývat, by to čeští zákazníci negativně pocítili.

odpověď: Ochrana zákazníků se řídí národními právními normami, např. Zákonem na ochranu spotřebitele nebo Občanským zákoníkem, ne evropskými.

Horší infrastruktura

hn: Pokud bychom přišli o evropské fondy, znamenalo by to minus desítky miliard korun na výstavbu infrastruktury, modernizaci ekonomiky, podporu sociálních služeb či rekvalifikace.

odpověď: Infrastruktura už horší být ani nemůže, pro svou pomalost a kvalitu je dlouhodobě kritizována i ze strany EU.

Krachy českých dopravců

hn: Dnes mohou naši dopravci vozit v EU zboží, jak chtějí. Pro třetí země ale platí limity pro maximální počet kamionů. Řada našich řidičů by nezískala povolení, museli by skončit.

odpověď: Zmiňovaný regulativ jsem nenašel.

Komplikovaný vývoz do světa

hn: Česko by už netěžilo z dohod o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi. Sami bychom si srovnatelné podmínky vyjednali jen těžko. Export našich výrobků by mohl podražit i mimo EU.

odpověď: Vývoz do třetích zemí se řídí zákony třetích zemí, tam EU nepřináší žádné zjednodušení, naopak embarga a jiná omezení EU jej omezují.

Konec uznávání kvalifikace

hn: I pokud bychom si našli někde v EU práci jako občané třetí země, museli bychom prokazovat, že máme potřebnou kvalifikaci. To stojí čas i peníze na vyplňování formulářů, úředně ověřené překlady diplomů apod.

odpověď: Většina zaměstnanců za hranicemi má ukončené střední vzdělání bez maturity. Za nimi následují téměř dvě pětiny se středoškolským vzděláním a 15 % s vysokoškolským. Jedná se tedy o pouhých cca 0,15 % lidí s uznatelnou kvalifikací, což fungování státu neohrožuje.

Ztížená práce v zahraničí

hn: Dnes může každý Čech pracovat bez překážek kdekoli v EU, má nárok na stejné pracovní podmínky a sociální ochranu. Bez dohody by to skončilo. Totéž by se mohlo týkat svobody podnikání, zakládání podniků a zastoupení.

odpověď: Čechů s EU zemích pracuje cca 1,04 %, tedy zanedbatelné množství. Krom toho vystoupení z EU nebrání firmám v EU v najímání lidí na práci.

Obnovení hranic

hn: Členství v EU sebou nese členství v schengenském prostoru. Je to pohodlné pro lidi, kteří se nemusí zdržovat na hranicích. A klíčové pro firmy, které dodávají výrobky do EU. Existence hranic znamená zdržení a vyšší náklady při přepravě.

odpověď: Státní hranice je stanovena mezinárodními smlouvami a trvá i po dobu členství v EU a bude i po případném odchodu. Ke zdržení na hranicích s okolními zeměmi dochází vlivem migrace i dnes. Není to nic, co by lidi zásadně omezovalo.

autor odpovědí: Jakub Janda

email: info@vystoupit.eu
facebook: fb.com/VYSTOUPIT
Chcete nám pomoct?
Podívejte se, jak se zapojit.